Pavučina plná informací pro maminky z města Perníku...
Máte nějakou zajímavost, která by se na tyto stránky hodila nebo chcete na blog sami vkládat články a přispívat? Pište na cajovnaprozeny@centrum.cz nebo pardubickemaminky@centrum.cz
Nádherné Vánoce a úspěšný vstup do nového roku 2013 přejeme....

Květen 2015

Růžena a Andreaw Wegenerovi: 155 receptů gurmánské raw food

26. května 2015 v 11:37 | Renata Petříčková |  Tipy na knížky, dárečky...

155 receptů gurmánské živé stravy

Tak tady autoři povýšili syrovou stravu na gurmánský požitek. Máloco se mu vyrovná. V knize je několik zásadních divů světa…. Znovuobjevení kadeřávku, kouzelné a všemocné zelené smoothie, dobře známá rostlinná mléka nebo sušené krekry ze semínek a ovocných či zeleninových drtí, nebo neuvěřitelně dobré dipy a pomazánky, omáčky na bázi avokáda nebo kešu oříšků. Či báječný vitariánský kečup ze sušených namočených rajčat a čerstvých rajčátek, který si můžete dochutit podle svého gusta.

Nevycházela jsem z údivu. Milovníci jídla a vytříbených chutí si budou připadat jako v encyklopedii neznámých zemí. Budou hltat každé slovíčko a představovat si ty báječné chutě a vůně.
Uchvátilo mne slané vaření, nové úpravy - marinování.

Taková raw hranolky patří mezi delikatesy, které můžeme podávat třeba s těmi všemi báječně ochucenými krémovými omáčkami a dipy.

"Nakrájme ředkev a sladký brambor na hranolky. Nejprve marinujeme 1 hodinu v sojové omáčce a v oleji batáty. Ty dáme na plech do sušičky jako první.
Do misky, ve které jsme marinovali batáty, přidáme koření a zamícháme. Do této směsi dáme hranolky z ředkve a marinujeme další půl hodinu. Průběžně hranolky promícháváme.
Nakonec dáme sušit na plech k ostatním hranolkům. Sušíme 3-4 hodiny při 42 stupních Celsia. Hranolky podáváme s některou z omáček, které jsou popsány v kapitole Omáčky a pomazánky. Hodí se výborně na oslavy nebo na zahradní slavnosti. Toto jídlo je možné podávat jako hlavní chod."


A na první pohled by člověk řekl, že jídlo je upravené v troubě, co říkáte?

Shrnuté všechny poznatky o raw food
Gurmánská živá strava si zakládá na kvalitních surovinách a na vybraných chutích. Právě o jednotlivých základních jídlech, ingrediencích, ale i o báječných dochucovadlech je několik stran na začátku knihy. Je to čtivé, jasné, přesné a bez zbytečných řečí. Rychle a přehledně tu najdete ten základ, abyste se mohli pustit do vyzkoušení všech 155 receptů, které najdete dál.
Je to jako procházka rajskou zahradou… A hlavně poslední část knihy s různými dorty a koláčovými dezerty nebo úplný závěr plný čokoládových bonbonů k nerozeznání od těch z bonboniér je toho důkazem. Minimálně jednou si koupíte kešu oříšky, které jsou základem téměř všech dortových krémů, a vyzkoušíte je. Jednou jsem si krém z kešu oříšků také vytvořila a musím říci, že šlo o jeden z nejzajímavějších počinů v mé kuchyni. Opravdu se ty měkké oříšky po namočení v mixéru změnily v krém hladký jako samet. Ideální pro další úpravy.

O autorech: Růžena a Andreas Wegenerovi žijí společně v Německu, kde si pěstují na vlastní zahrádce většinu svých plodin. Růžena je od roku 2009 vitariánkou, předtím byla vegetariánka a pak veganka. Tvrdí, že vitariánství podle ní přináší do života člověka klid a pochopení prapodstaty lidského bytí. Tato osvětová kniha je výtečným počinem už jen proto, že přibližuje a ukazuje gurmánskou tvář syrové stravy.

Vydalo nakladatelství IFP Publishing, s.r.o., 2014, www.ifp-publishing.cz

James Altucher: Zvolte sebe! Jóooo, tak tenhle autor je snad fakt Blíženec!

11. května 2015 v 10:18 | Renatou |  Tipy na knížky, dárečky...

James Altucher: Zvolte sebe! Autor je správný chlapík, věru!

Tak pozor, milé kočky. Máme v ruce jeden z 12 nejlepších byznys titulů všech dob (prý podle USA Today). Jenže obecně mám dojem, že tato kniha je tak neobyčejná a čtivá, rozčilující a rozesmívající, a naopak také plná velice vychytaných tipů, které užijete i v běžném nebo osobním životě, že se určitě stojí za to po této knize poohlédnout. Nehledě na to, že podivínsky vyhlížející autor, majitel 17 zkrachovalých a 2 fungujících firem (tvrdí on)… je sám o sobě minimálně zvědavost probouzející člověk. Popravdě, zkraje knihy jsem funěla hrůzou, proBOHA, jak jen může něco takového napsat! Absurdní nápady, začátek, který trochu jako povídání chlápka ze zájezdu s obědem zdarma aneb "bože ten chlap je smolař, jak mu mám něco věřit???", ale už na straně 14 se začala probouzet zvědavost a víc a víc…
Byla jsem opravdu zvědavá, jak se z té v tu chvíli jsem doufala fiktivně vymyšlené škarpy ten chlápek s kudrnatými drátovitými vlasy dostane. No a potom jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Pravda, různé literární a lidské excesy čas od času pokračovaly. Patrně to patří k osobitému stylu tohoto amerického autora, ale už se tu začalo objevovat velké množství opravdu cenných informací nejen pro podnikání.
Rozhodně mne zaujalo například toto jeho poznání:

- Když máme vztek, tak ztrácíme 20 - 30% své inteligence
- Když nás přemáhá lítost, tak ta ubírá až 60% inteligence
- Když člověka tíží starosti, přichází asi o 10 - 20 % své inteligence

Anebo jeho stručný návod na to, jak si udržet svěží mysl, která nám může přinést časem ovoce v podobě změny směru podnikání nebo nějaký opravdu dobrý nápad. Vychází z toho, že stejně jako svaly, i mozek a mysl se musí trénovat. A tak radí napsat si každý den 10 nápadů, hezky do sešitu. Nápady, jak nám přijdou na mysl nebo nápady složitě vymyšlené: Ale napsat si je! Mohou být úplně zcestné, anebo nemusí.
Vždyť přece, ten geniální člověk, který spojil internet a stalking….víte, co z toho vzniklo? No přece Facebook.

A kdoví, nakonec, za jakých okolností tento nápad prvotně uzrál. A tak si vezměte taky sešit, pište si své nápady poctivě každý den a za rok budete mít 3600 nápadů, minimálně. A to by v tom byl čert, aby některý z nich nebyl životaschopný.

Osobně třeba v tomto systému vidím pozitivní to, že člověka napadne kdeco… ale pokus si svůj nápad nezapíšete, nebudete druhý den vědět už vůbec nic. Například jsem včera na jeho radu dala a zapsala si asi 4 nápady na téma nových knih. Přiznám se, možná to je dnešní páteční pátou hodinou ráno, za které tento článek píšu, ale už si horko těžko dovedu vybavit sotva JEDEN z těch včerejších nápadů.

Za mne je to výtečný nápad proto, že naše nápady, které mohou být dobré, nespadnou okamžitě do stoky zapomnění, ale máme možnost si je připomínat, či rozvíjet. Jeden prvotní nápad můžeme třeba v krátkých okamžicích rozvíjet půl roku, než dozraje.

"Průměrný podnikatel chápe, že vytrvalost neznamená svépomocné klišé "Vydrž až k cílové pásce". Znamená "Procházej nezdary tak dlouho, až nezdary neočekávaně skončí". Tomu se říká vytrvalost."

"Nejlepší nápady vznikají, když vezmete dva starší nápady, které spolu nemají nic společného, přimějete je, aby se spolu "spářily" a potom z toho zparchantěného ohyzdného křížence, který z toho vznikne, z dítěte, které bylo tak ošklivé, že ho všichni štítili i dotknout, vybudujete podnik. Podívejte se třeba na Facebook: zkombinute internet se stalkingem. Úžasné!
Mimochodem, byl to můj pátý pokus s takovou sociální sítí. Twitter: kombinujte internet se zastaralými protokoly SMS. Ohyzdné! Ale funguje to, eBay, kombinujte elektronické obchodování s dražbami…"

Následuje povídání o jeho typické vlastnosti - straní se lidí. Vyhýbá se zbytečným kontaktům. Trávit 20 hodin denně řízením lidí, schůzkami (které v drtivé většině nevedou k žádnému zisku, jen jimi marní čas)… to je práce pro podnikatele s velkým egem a malým mozkem nebo pro právě krachující zoufalé podnikatele. On si odpracuje velmi cíleně a poctivě svých pár hodin a jde domů. Pozvání na párty a společenské večeře s díky odmítá. On jde raději domů a čte si u šálku dobrého čaje.
James Altucher je zvláštní člověk. Dobrá, zkrachovalo mu množství firem, nějak se ale vždycky uživil. Kniha, kterou předkládá čtenářům nemusí znít důvěryhodně, popravdě z příběhu autora věřím asi tak půl slova, ale je to skvost, co se týče probuzení čtenářské zvědavosti a co se mu rozhodně nedá upřít je to, že čas od času hodí do placu opravdu výtečný nápad.
Takový, který užijete nejen v pracovní oblasti, ale i té osobní.
A máte-li na něj chuť osobně alespoň přes monitor…

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com

Gay Hendricks: Zóna úspěchu. Aneb máte "horní mez"?

11. května 2015 v 10:16 | Renata Petříčková |  Tipy na knížky, dárečky...
Máte pocit, že vás v životě pronásleduje smůla? Ono to taky může být klasický příklad "problému horní meze", naprosto femonemální objev Gaye Hendrickse.
Na toto téma, proč si sami sobě podvědomě pohasíme své štěstí, napsal tuto knihu v jásavém zeleném obalu. Stejnou zelenou sami sobě rozsvítíte, když si ji přečtete. Zkraje musím upozornit, že se nenechte prosím polekat občas moc naléhavým stylem "podomního prodejce" (maličká chybička na této publikaci)… a čtěte dál. ¨
On se autor umoudří a časem jeho kapitoly odsýpají jako po másle.
Jsou koncipovány jako výtečný a strhující seminář, umí parádně udržet čtenářovu pozornost a rozpumpovat vaše odhodlání až do maxima. Jsem si naprosto jista, že minimálně některé jeho rady nebo poznatky si aplikujete do svých vlastních životů.

Gay Hendricks tvrdí, že náš strach (z úspěchu) je jen radostné vzrušení, kterému se právě nedostává dechu. A to je určitě dobré si říci ve chvíli, kdy se bojíme jít do něčeho nového, ale přitom tušíme, že by to nemuselo být špatné… V knize velmi podrobně rozebírá příčiny problému horní meze, která představuje nějaké naplnění štěstí a spokojenosti v našem životě, které sami sobě povolíme… následně začneme byť zcela podvědomě pochybovat o tom, jsme-li na toto dost dobří, a začneme si sami sobě házet klacky pod nohy.
Autor je vyhlášeným koučem, v knize najdete jeho zkušenosti s nejbohatšími lidmi světa, s Michaelem Dellem, zakladatelem Dell Computer a jeden z nejmladších miliardářů světa, třeba… A také přidává své vlastní zkušenosti, kdy na tento problém narážel a kdy ho konečně pochopil. Vytvořil pak systém uvědomění a odstranění těchto myšlenek a bariér, které nám zcela nesmyslně brání naplněnému životu. A vlastně nejde jen o podnikání a pracovní kariéru, ale když se ohlédneme ve svých životech zpět, uvidíme, že mnoho z jeho rad je snadno aplikovatelných i v osobním životě a lásce. V nějaké formě toto známé každý, jak autor říká, nezná nikoho, kdo by někdy na nějakou tu svou horní mez nenarazil. Jen málokdo si ale existenci těchto čtyř bariér přizná.


"První bariérou je přesvědčení, že s námi není něco od základu v pořádku. Pokud v sobě chováme tento pocit, budeme svůj úspěch vždy sabotovat, protože si myslíme, že si ho nezasloužíme. Když se nám stane něco dobrého, zkazíme si to, protože zlým lidem se dobré věci nestávají.


Druhou bariérou je mylné přesvědčení, že vinou svého úspěchu budeme neloajální , zradíme lidi své minulosti a opustíme je. Pokud v sobě chováme tento pocit, budeme svůj úspěch vždy sabotovat, protože si myslíme, že závratným letem k výšinám zrazujeme své kořeny.


Třetí bariérou je mylné přesvědčení, že jsme přítěží. Pokud v sobě chováme tento pocit, budeme svůj úspěch vždy sabotovat, protože se nechceme stát přítěží ještě větší.


Čtvrtou bariérou je mylné přesvědčení, že musíme tlumit lesk své skvělosti, abychom nezastínili někoho ze své minulosti. Pokud v sobě chováme tento pocit, máme tendenci držet se zpátky a neodvažujeme se svého vnitřního génia vyjádřit naplno."


A právě tyto čtyři bariéry a nejen je, rozebírá s takovou pečlivostí, že dříve či později vám opravdu dojde, že si většinu svého života děláme starosti schválně, abychom se cítili mizerně. Protože je to pocit, který je nám důvěrně znám. Od evoluce (lidský tvor je zvyklý na boje, strádání, boj o život, války - prolíná se to naší historií jak červená nit a schopnost cítit se delší čas dobře si teprve evolučně osvojujeme) až po naše dětství, výchovu, společnost, která se na ty stále šťastné dívá poněkud skrz prsty. Protože, to přece není normální, no ne?¨

Není a skvělý a fenomenální je způsob, jakým nás autor důrazně a ve strhujícím čtivu přesvědčí, jak si sami sobě škodíme.
A mnohé jeho drobné tipy můžete snadno přebrat do svého života. A nejde o nic převratného. Třeba máte nějaký sen?
Věnujte mu každý den deset minut. Deset minut času.
Přemýšlejte nad ním, vypisujte si nápady, deset minut se soustředěně věnujte přemítání o tom, jak svůj sen uskutečnit. Kupodivu se po nějaké době začne sen opravdu líhnout, protože mu věnujeme energii. Jen máloco k nám přijde samo. A to je na Gayovi Hendricksovi sympatické. Je těžký realista!

Je fakt tvrdej kouč!
A při čtení mějte na paměti, že je to právě on, kdo dokázal vybičovat k úspěchu manažery Michaela Della.

O autorovi
Gay Hendricks se věnuje zkoumání inteligence těla a zóny úspěchu již více než třicet let, z toho přes dvacet let jako univerzitní profesor na University of Colorado. Se svojí ženou Kathlyn založil Hendricks Institute, organizaci zaměřenou na vědomý život a vědomé partnerství.
Slovy jeho ženy: "Je obdařen darem vidět esenci druhých a klíčové vzorce, které jim brání v přímém prožívání jejich esence. Je odevzdán životu bez kompromisů, ve službě lidstvu a sdílený svých darů s druhými. Nadšený hráč na bluesovou harmoniku, tanečník-improvizátor v neobvyklých denních i nočních hodinách a zručný obraceč palačinek. Žije v přítomnosti, ať už dělá cokoliv. Navíc je také ohromně štědrý a zábavný."

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2015, www.synergiepublishing.com